Kraj nejvyšších českých hor, pramene Labe, úrodných rovin, kraj pohody. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ
co do velikosti se kraj řadí na desáté místo v republice a je na desátém místě v počtu obyvatel. Hustota zalidnění činí 116 obyvatel na km2. Kontaktní adresy za zástupce RMS: Krajský předseda: Předseda okresu Hradec Králové: Předseda okresu Náchod: Předseda okresu Trutnov:
Zásadní stanovisko hradeckých republikánů ke vstupu do EU ! V minulosti jsme byli svědky mohutně vystupňované kampaně, která přesvědčila občany, aby v proběhlém referendu hlasovali tak, jak hlasovali. Při vědomí toho, že se opravdu jednalo o historický krok, o němž se bude učit v hodinách dějepisu ( pokud nebude dějepis na našich školách zrušen) jsme nuceni seznámit veřejnost se stanoviskem naší členské základny. EU ( navazující na organizace ESUO, EHS,ES) nám byla vnucena jako jediná alternativa současného vývoje. Je tomu opravdu tak? Proč vládní propaganda ignorovala a v podstatě zamlčela existenci Evropského sdružení volného obchodu? Země tohoto ekonomického seskupení čile obchodují s EU ( jíž nejsou členy), aniž by ztratily svou státní suverenitu. Dále bylo lidem vsugerováno, že demokratické poměry členských států budou dokonale zajištěny bruselským aparátem. Ale vždyť stále pracuje Rada Evropy. ( ČR je členem od roku 1993 a dohromady je v ní 45 zemí). Tato Rada má rozsáhlé kompetence a větší rozsah činnosti než EU. Alespoň do nedávné doby. Navíc je více než komické, poslouchat řeči o demokracii od subjektu, který nekontrolovatelně řídí a ovládá direktorium 20 k o misařů, a jehož činnost určuje konvent. Tato samozvaná skupina se snaží určit budoucí osud Evropy. A to vše probíhá ve znamení trojúhelníka, krokvice a akátové větvičky. My říkáme dost! V otázce bezpečnosti našeho státu jsme stále toho názoru, že nejlepší je spoléhat se v první řadě sami na sebe. Svěřit svou ochranu organizaci, která se sama zmítá ve vnitřních rozporech, a která nás za poměrně krátkou dobu našeho členství zatáhla do několika agresivních válek, je přinejmenším krátkozraké. Součástí propagační kampaně bylo přesvědčování o výhodnosti měnové unie a jejího eura. Argument, že v průběhu našich dovolených nám odpadnou starosti s výměnou peněz poněkud bledne před faktem, že náš stát ztratí možnost držet otěže svého hospodaření a ekonomiky ve vlas t ních rukou. Dalším argumentem je, že k cestě do jiného regionu ( záměrně nepoužívám slovo státu) nebude třeba pasu. Vždyť pas, jako cestovní doklad, je symbolem české státnosti a těch několik gramů jeho váhy jistě nikomu kapsu neutrhne. A co se týče svobo d y cestování? Ta přece již dávno existuje a je garantována příslušnými mezinárodními dohodami. Republikáni již dávno před referendem nabídli vizi Evropy rovnoprávných, spolupracujících a hrdých národů.
Dále potlačení možnosti vydávat vlastní právní akty ( snad s výjimkou obecních vyhlášek) a to vše znamená postupnou a potupnou ztrátu národní identity. Takto bychom mohli dlouho pokračovat. Na světě mnoho národů pozdvihlo zbraně v boji za svobodu. Mnoha našim spoluobčanům nestála tato svoboda ani za to, aby strávili několik minut u volební urny a řekli jasné NE ! Evropské unii.
Návrh volebního programu pro komunální volby města Hradec Králové: Komunální program naší politické strany je téměř stálý a doznává jen malých změn. Jejich důvodem bývá odlišná politická situace a nutnost reagovat na nové poznatky a informace, které se objevují. Důkazem kvality našeho volebního programu je nejen jeho poměrná stálost, ale i to, že mnohé naše myšlenky a nápady najdete v programech jiných politických stran. 1/ obecní politika
2/ bydlení
3/ rodina
4/ bezpečnost
5/ zdravotnictví
6/ sociální záležitosti
7/ školství
8/ přistěhovalectví
9/ ekonomika
10/ ekologie
11/ armáda
12/ zemědělství
13/ kultura
14/ doprava
Královéhradecký kraj Královéhradecký kraj sousedí s Libereckým, Středočeským a Pardubickým krajem, na severu pak s Polskou republikou. Na cca 160 kilometrů dlouhé společné hranici se nachází pět hraničních přechodů pro automobilovou dopravu, z toho v Náchodě i pro dopravu nákladní. Sídlo Královéhradeckého kraje, Hradec Králové představuje důležitý dopravní uzel. Je křižovatkou sedmi hlavních silnic z Prahy s výhledem dostavby dálnice, dále z Liberce, Náchoda, Šumperka, Brna, Pardubic a Kutné Hory. Město je přirozené centrum regionu i pokud se týká návaznosti na významné transevropské trasy: na Berlín ( 300 km), Vídeň ( 300 km) a polskou Vratislav a Varšavu. Hlavní město České republ iky Praha je vzdáleno 100 km. Kraj disponuje kvalitní pracovní silou, která vychází z průmyslové tradice. Mezi významné zpracovatelské obory patří především textilní průmysl, všeobecné strojírenství, výroba potravin a nápojů, kovodělný, gumárenský a plastikářský průmysl. V Královéhradeckém kraji jsou umístěny firmy a podniky s celostátním významem, jako např. Continental Reves a Ronal v Jičíně, Petrof v Hradci Králové, Škoda Auto ve Vrchlabí a v Kvasinách, Rubena a další. Silnější orientace na lehký průmys l vedla k tomu, že zdejší průmyslovou základnu tvoří většinou menší a střední firmy. Ve snaze získávání zahraničních investic se Královéhradecký kraj zaměřuje na budování průmyslových zón, a to např. v Jičíně ( 34,3 ha), Rychnově n/K. - Kvasinách ( 13 ha), Vrchlabí ( 12,5 ha) či Hořicích (3,8 ha). V kraji působí tři vysoké školy ( všechny v krajském městě): Lékařská a farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, Vojenská lékařská akademie J.E. Purkyně, na kterou navazuje Fakultní nemocnice a jiná výzkumná pracoviště a dále pak Univerzita Hradec Králové a její Pedagogická fakulta a Fakulta informatiky a managementu. Cestovní ruch Na území se nalézá řada turisticky atraktivních lokalit s výjimečnými přírodními kulturními a historickými památkami. V severní části u státní hranice s Polskem se rozkládá nejvyšší české pohoří Krkonoše s nejvyšší českou horou Sněžkou ( 1602 metrů nad mořem). V nich pramení i řeka Labe, spojující naší republiku s mořem. Významnými toky Královéhradeckého kraje jsou také přítoky t é to spojnice Úpa, Metuje a Orlice. Díky řece Stěnavě, protékající Broumovskou kotlinou, náleží severní část území do povodí řeky Odry. Častým cílem turistů jsou malebné Orlické hory, Chráněná krajinná oblast Broumovsko i region Českého ráje, částečně zasahující do našeho kraje. Ve Dvoře Králové nad Labem se nachází zoologická zahrada se safari v Čechách ojedinělým. Velký počet návštěvníků, především z Německa a Polska, se zajímá o barokní Kuks a nedaleký Betlém se známými sochami M.B.Brauna. Turistickým lák a dlem je rovněž benediktinský klášter v Broumově a světoznámý Proboštův betlém v Třebechovicích pod Orebem. Nejen příznivci vojenské historie pak přijíždějí na místa bojů největší bitvy prusko-rakouské války z roku 1866. Desítky tisíc padlých vojáků na obou válčících stranách dodnes připomínají pomníky rozeseté nejen na Chlumu u Hradce Králové, ale prakticky po celém území kraje. Turisté každoročně navštěvují řadu menších historických měst, jako je Jičín, Náchod, Nové Město nad Metují, Dobruška či Opočno. I když Královéhradecký kraj nepatří k největším, neplatí to o velkém množství historických památek. V každé jeho části můžeme obdivovat zajímavé objekty. Např. na Jičínsku hrad Pecka, barokní zámeček Humprecht nad Sobotkou, na Rychnovsku zámek Častolovice, O počno, Rychnov nad Kněžnou či zříceninu hradu Potštejn, na Hradecku novogotický zámek Hrádek u Nechanic, na Náchodsku kromě stejnojmenného zámku třeba zámek Ratibořice s Babiččiným údolím, josefovskou pevnost z konce 18. století či zámek v Novém Městě nad Metují. Lákají také lázeňská centra Janské Lázně, Lázně Bělohrad a Velichovky. Málokterý kraj se může pochlubit takovým množstvím přírodních, kulturních, architektonických a historických památek jako kraj Královéhradecký. Kromě tradiční městské a pěší turistiky získává stále více na popularitě cykloturistika. Jedním z cílů rozvoje cestovního ruchu je proto zavedení jednotného systému cest a napojení české sítě cyklotras na síť mezinárodní. Ideální podmínky naleznou v Královéhradeckém kraji také turisté obdi vující skalní města ( Adršpašské, Teplické, Prachovské aj skály), příznivci vodních sportů ( přehradní nádrž Rozkoš, sjízdné části řek, koupaliště, aquapark v Hradci Králové), lyžování ( lyžařská střediska Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou v Krkonoších, Říč ky a Deštné v Orlických horách), létání, agroturistiky. Milovníci historie a umění zase ocení unikátní stavby hradů, zámků, kostelů, klášterů a dalších objektů, z nichž mnohé byly vyhlášeny národní kulturní památkou - Kaple Klanění Tří králů ve Smiřicích, Kotěrovo Muzeum východních Čech v Hradci Králové, Babiččino údolí v Ratibořicích, Benediktinský klášter a kostel sv. Vojtěcha v Broumově, areály hospitálu v Kuksu. Turisticky velmi přitažlivý a na přírodní krásy bohatý Český ráj, který částečně zasahuje i do Královéhradeckého kraje, láká nejen pěší turisty, ale i horolezce ( Prachovské skály), cykloturisty, obdivovatele historie a zájemce o lidovou architekturu ( Sobotecko). Severní část kraje je součástí turistického regionu Český sever. Krkonoše s nejvyšší českou horou Sněžkou a nejstarším národním parkem na území České republiky ( KRNAP založen v roce 1963), patří k nejnavštěvovanějším regionům v Čechách. Největší území kraje zaujímá část turistického regionu Východních Čechy - region vynikající svou ro z manitostí. Území tohoto turistického regionu se táhne od Podzvičinska, Adršpašských a Teplických skal - největší přírodní rezervace v ČR - Broumovských stěn, Babiččina údolí přes Orlické hory a přírodní park Orlice až po úrodné nížiny Polabí. Historie Krá lovéhradecko bylo již od pravěku důležitou sídelní oblastí, v níž se postupně vystřídali příslušníci různých pravěkých kultur. Jejich sídla se koncentrovala v povodí Labe a ostatních říčních toků. Od 10. století zaujímal zdejší kraj významnou roli při for m ování českého státu. O sto let později byl Hradec sídlem kastelánů, církevním správním centrem a jeden čas bylo Hradecko i knížecím údělem. Na této tradici pak byl koncem 13. století zformován královéhradecký kraj. Jeho význam byl v této době posílen vzn i kem opevněných královských měst ( Hradec Králové, Jaroměř, Dvůr Králové nad Labem, Trutnov, Nový Bydžov), která se na počátku 14. století stala věnnými městy českých královen. Pro kulturní a hospodářský rozvoj kraje byl důležitý vznik řady klášterů, z nichž největší věhlas získal klášter v Broumově. Krajem procházela tzv. Polská či Kladská stezka, důležitá obchodní cesta spojující Prahu se Slezskem a Polskem. V 15. století se Hradecko stalo významným centrem husitské revoluce a v letech 1423-1424 zde našel působiště vojevůdce Jan Žižka. Po skončení husitských válek hrálo významnou roli jako součást svazku východočeských krajů a hradecký kraj - Circulus Reginohradecencis- jako správní celek existoval až do konce krajského zřízení roku 1862. V čele kraje stál i dva hejtmané jako reprezentanti panského stavu a nižší šlechty, od roku 1751 spravoval kraj již pouze jeden hejtman coby představitel státu. Na hospodářském a kulturním vzestupu kraje v 16. století měla podíl rychle rostoucí poddanská města ( Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Broumov, Jičín, Vrchlabí, Hostinné a další), stejně jako rozvoj hospodaření velkostatků na panstvích pánů z Poděbrad, z Pernštejna, Smiřických a Trčků z Lípy. Krátké, ale významné působení Albrechta z Valdštejna v Jičíně během třicetileté války. Po jejím skončení se Hradec Králové stal význačným centrem protireformace. V roce 1636 zde byla založena jezuitská kolej a v roce 1664 římskokatolické biskupství. Přesto se i po završení rekatolizace udrželi v bývalém " husitském" kraji tajní evangelíci po celé 18. století. Zvyšování robotních povinností a celkový útisk poddaného lidu vedl k řadě selských povstání a posléze k velkému povstání v roce 1775, jehož kruté potlačení dodnes připomíná rčení " dopadl jak sedlák u Chlumce". K hospodářskému po k roku vedl kromě některých reforem i vznik manufaktur. Potštejnská plátenická manufaktura a Trutnovská obchodní společnost se prosadily i za hranicemi Čech. Hospodářský obraz kraje tehdy doplňovala těžba železných a dalších rud včetně stříbra v Krkonoších nebo sklářská výroba v Orlických horách. Od 18. století se rozvíjela těžba černého uhlí v okolí Žacléře a Jetřebích hor. V polovině 18. století bylo od habsburské monarchie odtrženo Kladsko a většina Slezska a hradecký kraj se rázem stal příhraniční oblas t í státu. Projevilo se to, kromě jiného, zásadní přestavbou Hradce Králové na moderní pevnost, kterou záhy doplnila výstavba zcela nové pevnosti - Josefova. V důsledku toho se kraj stal i hlavním bojištěm války prusko-rakouské v roce 1866. Na přelomu 18. a 19. století se Hradecko stalo po Praze druhým významným centrem českého národního obrození. Osvětová činnost družin vlastenecké inteligence a různých spolků, významné tiskárny, rozvoj školství a působení divadel v Hradci Králové a v některých dalších míst ech kraje se staly ohnisky jeho kulturního rozvoje. Od poloviny 19. století měnila celý doposud agrární profil Hradecka průmyslová revoluce. V jejím průběhu vznikla řada cukrovarů, textilních a později i strojírenských továren. Již v roce 1857 proťala kraj jedna z nejstarších železničních tratí v Čechách. Většina měst se začala rozrůstat a nebývale se zvětšil počet jejich obyvatel. Hradec Králové postupně rostl v průmyslové centrum a počátkem 20. století zahájil pozoruhodnou přestavbu v moderní město. Reali z ací architektonických a urbanistických návrhů J.Gočára si Hradec Králové vysloužil název " salón republiky". Ohrožení Československé republiky vyvolalo v letech 1935 - 1938 výstavbu pohraničního opevnění, které je dodnes symbolem odhodlání bránit se proti nacismu. Odsun německého obyvatelstva po roce 1945 znamenal zásah do života a hospodářského rozvoje příhraničních oblastí. Neblaze poznamenala po roce 1948 charakter celého kraje likvidace svobodného podnikání. Systém komunistického plánování pak vedl ke stírání různorodosti jednotlivých oblastí, která je pro Královéhradecký kraj tak typická. V roce 1949 se stal Hradec Králové opět oficiálním sídlem kraje a v letech 1960 - 1990 byl centrem celého Východočeského kraje. Vznik Královéhradeckého kraje po obnově krajského zřízení v roce 2000 navazuje na tisíciletý vývoj správního uspořádání českého státu. |