"BEZPEČNOST, ZDRAVÍ, VZDĚLÁNÍ"

Hlavní heslo SPR-RSČ pro volby do PSP

Základní, nepopiratelné, opomíjené hodnoty každé fungující společnosti. Funkčnost těchto hodnot zajišťuje složitý legislativní systém a hlavně občané, kteří v tomto a pro tento systém pracují. Policisté, hasiči, učitelé, zdravotní sestry. Lidé tolik potřební, tolik vládou a parlamentem zanedbávaní. Řešení problému islámského nebezpečí nebo cikánského zvýhodňování není a nemůže být tak důležitým úkolem, jako řešení a vyřešení otázky dotýkajících se občanů, zajišťující tento systém. Řeknete si, ano vždyť to funguje a jsou placeni z našich daní. Mají určité jistoty, které nikdo z nás nemá a platí je stát a stát se také o ně postará, když se něco semele. Ptáme se zase Vás, kde jste to slyšeli, četli, viděli. Noviny, televize, poslanci odpovíte. Všechno je to lež, nebo lépe řečeno, upravená pravda, tak jako je průměrný plat občana 22.328,- Kč. Když se zeptáte občanů na Ostravsku, nebo Brněnsku, kdo z nich se blíží k tomto průměrnému platu, vysmějí se Vám. Tak je to i funkčností tohoto systému, odměn za práci i jistotami. Jsou podstatou nejzákladnějších hodnot každé moderní společnosti. Převážně pomáhají a chrání, sice každý jinak, přesto zásadně. Rozeberme jejich odměny za práci. Nebudeme se pohybovat v číslech, ale v principech odměňování a paradoxech, tak jak je postaven celý systém odměňování státního zaměstnance. Nároky na práci se zvyšují. U policistů zvyšující se kriminalita, dopravní situace, u hasičů častější účast a zásahy u dopravních nehod, kalamit, povodní i požárech, u učitelů složitější výuka, náročnost v souvislosti na zmatený a neucelený koncept celého vzdělávacího programu a tak bychom mohli pokračovat ve státním sektoru dál a dál. Zdravotní sestry a celý zdravotní systém? Ve velmi žalostném a zdevastovaném stavu. Nepředstavitelná, úmorná, neohodnocená práce. Nedostatek kvalifikovaných zdravotních sester, častá fluktuace, nábor z východních zemí a nekompromisní odchody českých sester do jiných resortů a států. Důvodem těchto změn je tabulkový plat rovnající se almužně. Jinak to nelze nazvat. Komplexně představují odchody zaměstnanců ze všech těchto profesí pro celou společnost dost veliké problémy. Problémy zajištění funkčnosti daného systému. Ano, byly snahy parlamentu řešit v minulosti tento zásadní problém všech těchto profesí. Ale u snah pouze zůstalo. Pro parlament je důležitější zvýšit si svůj poslanecký plat, nebo financování zahraničních vojenských misí, ale řešit platy těchto, ne-li nejdůležitějších složek státního systému, to ani náhodou. Co kdyby si poslanci, protože není kde brát peníze, museli si pro změnu snížit platy, nebo neschválit vojenskou misi. Co by si ještě takový státní zaměstnanec přál. Platy mají schválené Parlamentem ČR, nedávno dokonce navýšené. Ale jaká je skutečnost po navýšení platu. Platy v těchto resortech a lidí se statisticky navýšili a následně řešily šibalsky. Podívejme se na praxi. Základní plat byl navýšen. Pohyblivé, důležité složky k platu, jako je osobní ohodnocení, rizikové, přesčasy atd. však byly poníženy. Praxe ukázala, že platy zůstaly téměř na stejné výši. Jak je to s tím rčením: "Vlk se nažral, ale koza..". Když si uvědomíme kolik policistů, kolik zdravotních sester, kolik učitelů musí odpracovat přesčasových hodin zcela zdarma, málokterý z nás nepracující v podobném resortu by šel do podobného zaměstnání. Motivace je nejosvědčenějším faktorem pro dobře vykonanou práci. Jaká je motivace pro tyto novodobé misionáře. Žádná. Podle toho celý bezpečnostní, zdravotní a vzdělávací systém vypadá. Za státem přiznaný směšný peníz, se kterým se těžko financují náklady na bydlení, stále se zvyšující energii, plynu a paliv, další své vzdělání a vzdělání svých dětí, dopravu, jídlo. Zde už opravdu nezbývá prostor na financování kultury, koníčků a dovolených, které tito lidé potřebují víc než kdokoli z nás. Vezměme si zpětnou vazbu, která toto nedocenění provází. Kolik dotyčných by si rádo zvýšilo svou životní úroveň. Dovolené, kultura, koníčky, hezké a spolehlivé dopravní prostředky, pěkné bydlení. Kde brát a nekrást. Tady je ta zpětná vazba. Brát a nekrást je kde. Úplatek vlastně není krádež, je to pouze přemisťování peněz z místa přebytku, do místa nedostatku. A mohli bychom pokračovat dál. SPR-RSČ je si dobře vědoma žalostného stavu systému. Může jen poděkovat za současný stav politickým stranám a poslancům, kteří od roku 1989 sedí snad i na stejné židli a stejném místě parlamentní půdy.

SPR-RSČ nechce a ani nemůže dopustit, aby celý státní systém zkolaboval tím, že i nadále vysoká politika bude pohrdat lidmi pro společnost užitečnějšími, než jakýkoliv poslanec nebo senátor. Parlamentní politika potřebuje opět trn v oku, osinu v zadnici, která nenechá poslance usínat v poslaneckých lavicích za notebookem. Parlament potřebuje opět Republikány, jako Blanické rytíře v dobách, kdy je nejhůř, jako lékaře, který dokáže vyléčit tuto nemocnou páteř.

Může být hůře? Bude záležet na každém z nás, na jeho intuici, myšlence a touze změnit svá přání v čin.

Dušan Kučera

Vyloučení ze strany a zbavení všech funkcí

Předsednictvo Sdružení pro republiku - Republikánské strany Československa rozhodlo na svém zasedání konaném dne 13. 7. 2009 o vyloučení Jiřího Dufka, bývalého místopředsedy ze strany a jeho zbavení všech funkcí. Zároveň předsednictvo upozorňuje, že tímto pozbývají platnosti všechna jeho pověření v plném rozsahu a jakékoliv aktivity provozované vyloučeným členem nejsou jakkoliv závazné pro naši politickou stranu a nemohou s ní být jakkoliv spojovány. Důvodem vyloučení bylo kromě naprosté pasivity a neschopnosti při řízení svěřeného úseku a kraje také poškozování dobrého jména strany, koketování s neonacismem a antisemitské výroky.

                                            PhDr. Miroslav Sládek, v.r.
                                              předseda

V Praze dne 13. 7. 2009

Za správnost: Irena Fornůsková

Důležité upozornění

Miroslav Sládek
předseda Sdružení pro republiku - Republikánské strany Československa

Přistěhovalci se musí přizpůsobit, my ne, my jsme doma.

Každý soudný člověk musí již být naštvaný a unavený z neustálého napomínání médií, abychom neporušovali práva pár jedinců všelijakého původu anebo jejich zvyklosti. Při sledování vystoupení ministrů a poslanců si připadám jako za komunistické totality, kdy se soudruzi třásli už při pouhém pomyšlení, co by tomu řeklo moskevské politbyro.

Nebyli jsme vystaveni takovým zkouškám, jako třeba Američané 11. září 200, ani jiným teroristickým útoků. Možná, že to je díky malému významu naší země nebo prostě jen množstvím důležitějších cílů. Přesto ani nám není vlastenectví cizí.

Dnes není příliš v oblibě ani dějepis a jeho výuka zaostává již na základních školách. Naše kultura se však vyvíjela po celá tisíciletí bojů, zkoušek, vítězství i porážek milionů bílých mužů a žen hledajících svobodu a spravedlnost.

Mluvíme česky , ne rusky, arabsky, čínsky, vietnamsky anebo kterýmkoliv jiným jazykem. Proto, jestliže chcete zde žít a stát se součástí naší společnosti nejprve se naučte náš jazyk.

Jsme výjimečně tolerantní národ a to ve všech směrech náboženství i kultury. Mnozí naši spoluobčané se považují za ateisty. Přesto většina našeho národa věří v Boha. Nejsme nijak bigotní, ale faktem je, že křesťanští muži a ženy a na křesťanských principech založili náš stát již v dávném věku.

Pokud je křesťanství a Bůh tím, co vás uráží, potom doporučujeme, abyste zvážili, zda jiné části světa, nebudou pro vás vhodnějším domovem, protože křesťanství a Bůh jsou součástí naší kultury a tak tomu bude, pokud náš národ bude existovat.

My svoje přesvědčení máme a nebudeme s vámi diskutovat proč. Ptáme se však, zda vy přijmete to naše a chcete tu skutečně žít v souladu s námi a našimi zvyklostmi.

Toto je naše vlast, toto je naše země, toto je naše kultura a náš způsob života. My vám umožníme jej sdílet s námi. Ale potom až skončíte se stížnostmi a skuhráním na náš národ, naše křesťanské přesvědčení a náš způsob života, až nás přestanete falešně obviňovat z rasismu, vám doporučujeme, abyste využili skvělou možnost, kterou vám dává naše pojetí svobody. A toto doporučení platí i pro všechny vaše zastánce z vlády, parlamentu i médií.

Když tady nejste spokojeni - jděte jinam.

My jsme vás nenutili, abyste sem přišli, a nebudeme vás tady rozhodně držet.