Co vše je v České republice možné?
Všechno. Vládnoucí garnitura si může za tichého a ustrašeného bučení podřízeného stáda dělat co chce. A nemusí se přitom namáhat ani předstírat ideologické a stranické rozdíly. Celá parlamentní banda pěti je stejně jednou bandou zlodějů a podvodníků.
Typickým příkladem je letošní rojení v Itálii. Dříve se scházeli úplně stejně a rozdělovali si státní zakázky, prebendy a odměny za ně. Dělali to alespoň tajně. Nyní již dospěli k závěru, že se to podřízené stádo stejně na nic nezmůže a proto se nemusí nikde schovávat. Mohou své pohrdání prezentovat zcela veřejně.
Nic proti tomu však nemám, když to nevadí národu, který naopak mně nemůže přijít na jméno i když již jedenáct let nejsem v parlamentu, tak je to asi v pořádku.
Navrhuji však, aby politici převzali zvyklosti sportovců. Ti nejsou pod horou reklamy a nášivek sponzorů ani pořádně vidět. Takže od nynějška by také každý ministr, poslanec atd. měl chodit stejně onálepkovaný. Na pravém rameni ČEZ, na zadku J&T, hezky by se vyjímaly nášivky Krejčíř a spol. na prsou poslankyň. Každý člověk má přeci právo vědět za koho kopou, podvádějí a lžou a kdo je jejich sponzorem. Kromě státní pokladny ovšem.
autor:
MS
datum: 1.8.2009
|
